Stará křížová cesta
V r.1900 zahájena stavba první venkovní klasicistní křížové cesty, jednoduché kaple I. a II. zastavení postaveny severně od Sarkandrovky, následujících osm zastavení situovaných směrem k rozhledně tvoří otevřené kamenné podstavce ukončené křížem s obrazovými reliéfy znázorňující cestu Krista na Kalvárii. Poslední čtyři obrazy jsou umístěny v kaplích různého slohu. Dnes jsou pašijové obrazy nově překryty plastovým sklem, dříve se v zimě se zakrývaly dřevěnými okenicemi. XIV. zastavení – Kladení do hrobu – je umístěno v malé rotundě u hřbitova. Plastika od R. Doležala z Olomouce. Všechny obrazy zhotovil malíř Žůrek z Bystřice. V r.1902 se konalo svěcení dokončené křížové cesty.
Jurkovičova křížová cesta
Různorodé kapličky první křížové cesty byly přijaty s negativní kritikou (především vlivem Katolické moderny zvl. moravskou revui Nový život). Proto byl přizván věhlasný architekt Dušan Jurkovič k vypracování projektu nové křížové cesty a plánovaných dalších staveb na Hostýně. V r.1904 předkládá Jurkovič hotové plány na 13 kapliček křížové cesty nepravidelně umístěných severovýchodně od kostela po pravé straně jakoby vystupujících z lesa. Z vrcholu od chrámu osm jich klesá, XI. zastavení Ukřižování vystupuje na mohutné terase, na kterou se stoupá po řadě schodů a Křížová cesta končí u malebného hřbitůvka stávající rotundou XIV. zastavení Kladení do hrobu, která se stala pro obě křížové cesty společnou. Jurkovičem vypracovaný návrh XIV. zastavení zůstal nerealizován. Základ kapliček tvarově obměňovaných trojího typu tvoří stěna z režných kamenných kvádrů s mozaikovým obrazem, jíž je představen lomenicový přístřešek, zpravidla spočívající na trámech. Zakončení stěny obloukové nebo trojúhelníkové, stříšky kryty zelenými bobrovkami, neseny dřevěnými sloupky v kamenném soklu (polychromie červená, žlutá, modrá, zelená). Pro malířskou výzdobu vybrán Joža Úprka, který navrhl obrazy všech zastavení. Při stavbě křížové cesty se postupovalo od konce (XIII. zastavením), Úprkovy obrazy prováděla firma B. Škardy z Brna novou technikou tzv. sklomalby, která byla neodzkoušená a drsným hostýnským podmínkám nevyhovovala (mezi sklo a azbestový podklad vnikala voda, která mozaiku ničila). Proto se z Úprkových obrazů zachoval pouze jeden (Ježíš své Matce na klín položen, XIII. zast.), zbylé dva (Ježíše umírajícího na kříži a Ukřižování) byly zavčas sejmuty a převezeny na Velehrad, aby se uchránily před úplným zničením. K další spolupráci byl potom vyzván Jano Köhler, jemuž problematika mariánského kultu byla velmi blízká a pojí se úzce s námětem Krista Vykupitele. Své obrazy Köhler přizpůsobil realističtějšímu pojímání prováděné v pestrobarevné mozaice v neobyčejné schopnosti spolupráce s rakovnickou dílnou, jímž vypracovával jednotlivé detaily, aby vyhovovaly nejen výrazu myšlenky, ale zároveň je i přizpůsobuje nepříznivému podnebí. Na pašijových obrazech začal Köhler pracovat v r.1912, ale křížová cesta byla ukončena I. zastavením až v r.1933.
Na zadní stěně II. kaple je pamětní deska Omladiny obětem I. světové války v podobě bronzového reliéfu znázorňující moravský lid adorující hostýnské Madoně od Čendy Vosmíka (1919). Mezi VI. a VII. zastavením se nachází nejstarší přístupová cesta na Hostýn, tzv. Železná brána.
Jurkovičova vyjímečná schopnost propojit architekturu s krajinou, materiálem i barvami do přírodního rytmu je patrné ze všech jeho děl a proto je nesmírná škoda, že nemohlo dojít k realizaci dalších jím navrženým staveb pro Hostýn (velká shromažďovací síň, zvonice, kaple sv. Cyrila a Metoděje a obchodní bazar, který měl nahradit nevkusné stánky hyzdící kamenné schodiště). Kromě křížové cesty je jediným jeho dílkem malá shromažďovací síň (Jurkovičův sál), ve kterém se pravidelně konávají výroční schůze MSH.
Převzato ze stránek Svatý Hostýn